O víkendu 2. a 3.4. absolvoval náš tým U14 předkolo o MČR formou turnaje, který se konal na Sokole Pražském. Soupeři nám postupně byli domácí Sokoli, poté Brno a na závěr Kondoři Liberec. Na samotné MČR postupovali 2 týmy rovnou a třetí za předpokladu dobrého skóre.

My si poměrně věřili. V posledních 14-ti dnech jsme poctivě pracovali. Navýšili počet tréninků a absolvovali turnaj v Klatovech, Easter Cup. Vše vypadalo snově, jenže realita byla zcela jiná. Již den před odjezdem se na marodku k Michaelu Tkachovi přidal Honza Hanzlíček se střevními problémy. Postupem turnaje pak se zraněními odpadávali Tomáš Vyleta, Matěj Moulis, Ondra Novotný a Honza Hajšman. Bez takového počtu hráčů jsme reálně nemohli na postup ani pomýšlet.


Sokol Pražský vs Loko U14 90:37
Do zápasu jsme si věřili. Věděli jsme, že nás má Sokol načtené z minulých zápasů, včetně dvou zápasu na Easter Cupu o týden dříve kde jsme je dokázali porazit. Díky tomu jsme celý týden upravovali herní systém a vstupy do hry. Ještě s téměř kompletní sestavou jsme nezačali zápas špatně. Fungovalo vše nacvičené. Zhruba od 5. minuty soupeř vystupňoval svůj výkon. Totálně jsme nezvládli svou roli v hlavách. Nejen, že se nedařilo, ale ani ochota zapracovat do naší hry nacvičené věci byla nulová. Ani oddechové časy, ani porady mezi čtvrtinami nic nezabíralo. Sokol nás jasně přehrál a zaslouženě vyhrál rozdílem třídy. Pro nás to byla velice studená sprcha, která prakticky ovlivnila zbylé zápasy, obzvláště proto, že ke zraněným se přidal Matěj Moulis a Tomáš Vyleta.

Loko U14 vs Brno 56:91
Porážka od Sokola sice byla krutá, ale v konečném výsledku ještě nemusela nic znamenat. Pokud bychom porazili Brno a Liberec nebo alespoň jednoho z nich tak jsme na republiku mohli jet. Jenže míra odpovědnosti a tlak byl na nás moc. Obzvláště když se zranil další hráč, náš kapitán Ondra Novotný. K tomu se přidal dobrý a takticky velice slušný výkon Brna a bylo hotovo. My jsme místy vypadali opravdu velice špatně a reálně jsme podávali 30% z toho, co jsme schopni. Jediným pozitivem bylo, že si zahrála celá lavička a každý měl možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, co ještě musí zlepšit.

Liberec vs Loko U14 87:42
Pro nás byl zápas jakýmsi spravením nálady. Věděli jsme, že Liberec do toho půjde, že mu jde ještě o postup. Stejně tak jsme věděli, že díky takové marodce jakou máme, můžeme reálně vzdorovat jen omezenou dobu. Vstup byl z naší strany doslova tragédie, 0:10 během snad 2 minut. Po timeoutu jsme se sebrali a přiblížili se na 4 body. Snažili jsme se, kluci makali, ale především taktické chyby nás sráželi na kolena. Konkrétně neustálé najíždění do lajny při presu soupeře a výpomoc v obraně také nebyla ideální. Co nás může mrzet je to, že bylo jasně řečeno jak se s problémy vypořádat, ale opět strašně dlouho trvá, než taktiku z lavičky dokážeme přenést na hřiště. I poslední zápas, jsme, tedy prohráli vysokým rozdílem, ale nejlepším výkonem z víkendu.

 

Kompletně musíme předkolo a celou sezonu zhodnotit jen a jen pozitivně. Za víkend, i přes drtivé porážky musíme pochválit snahu všech hráčů a příkladnou reprezentaci klubu nejen na basketbalovém hřišti. I když klademe důraz na týmové pojetí a týmového ducha tak za výkony musíme pochválit i jednotlivce. Konkrétně Marka Zahouta a Kubu Wintera. Z našeho týmu to byli právě tito dva, kteří si udrželi svou výkonnost po všechny 3 zápasy.

Nyní tedy máme po sezoně. Nynějším hlavním krédem je dát se po zdravotní stránce dohromady. Srovnat hlavy a začít pracovat na vylepšení svých individuálních dovedností. Příští sezonu nás čeká liga U15, kterou jsme si sami uhráli a tak to má být.

Tak Lokotka do toho !!!!!!!!!