V sobotu jsme dokázali postoupit do finále nejkratším možným způsobem, tedy 3-0 na zápasy se soupeřem z Ústí nad Labem.
V Ústí nás čekala bouřlivá kulisa a odhodlaný soupeř protáhnout sérii minimálně do neděle. Zápas začal ve stylu těch předchozích, tedy dominovaly obrany, Ústí mělo oproti předchozím zápasům lepší procentuální úspěšnost střelby, proto po celý první poločas vedlo v poločasové přestávce pak 37-35. Po přestávce jsme několikrát na útočné polovině chybovali a náskok soupeř narostl na deset bodů. Důležité bylo, že nás toto vedení soupeře psychicky nesložilo a začali jsme opět hrát naší hru, díky košům Kovandy a neuvěřitelné trojce Dvířky, jsme po 30 minutách prohrávali jen 65-61.
V poslední čtvrtině jsme několikrát srovnali skóre a už se zdálo, že soupeř nebude mít sílu odpovědět, Ústí nás však vždy schladilo nějakou úspěšnou těžkou střelou a opět odskočilo na rozdíl často třech bodů. Minutu a půl před koncem jsme se poprvé dostali do vedení o jeden bod díky úspěšným trestným hodům Dvířky, v sobotu skvěle hrající Hejl však úspěšnou trojkou strhl opět vedení Ústí na svou stranu 79-77. Následoval náš neúspěšný útok, avšak McFadden při přechodu na útočnou polovinu chyboval a Mařík smečí srovnal skóre. Poslední útok soupeř neskóroval a tak následovalo prodloužení.
V nastaveném čase pokračoval soupeř ve velmi dobré hře a většinu času vedl, minutu před koncem dokonce rozdílem pěti bodů a ještě měli míč v držení. Po velmi dobré práci na obrané polovině snižoval na rozdíl třech bodů Mařík, po ztrátě Hanzlíka vstřelil trojku snů Kubizňák a bylo vyrovnáno 92-92, v následném útoku Ústí byl faulován McFadden, který proměnil jen jeden trestný hod, v posledním našem útoku byl 4 vteřiny před koncem z podkoše úspěšný Frána a když vyskočila z obroučky střela Holešovského, mohla propuknout naše obrovská radost.
Rozhodně to byl zápas, který se jen tak nevidí a svědčí o obrovské vůli a sebevědomí hráčů, vážím si toho, že to družstvo nezabalilo a dokázalo se několikrát z nepříjemných fází zápasu dostat , zvláště když nám na hřišti chyběl Velenský.